Keltský název Ostara, Jarní rovnodennost, Alban Eiler, Jarovít, Velikonoce. To vše jsou názvy pro jeden a týž svátek slavený kolem 20.-21. března. Končí zima, tma, konečně přichází jaro a světlo. Zbavujeme se starých a špatných věcí, přicházejí nové (proto i ty jarní úklidy, vyřazování oblečení, detoxikace :)). Sadíme semínka, barvíme vajíčka (ač oficální velikonoce jsou ještě později), vynášíme Morenu, coby Paní Zimu. Na stolech máme kytice tulipánů, na oknech narcisky (já si teda koupila aspoň primulky) No a jíme vajíčka a sladké pečivo, jako jsou třeba mazance.
A tady se opět vracím k jídlu. Už dlouho mám oblíbený recept na mazance a ráda se s vámi podělím
RECEPT NA VÝBORNÝ MAZANEC
(bez vajec v těstě)
275ml vlažného či lehce ohřátého mléka
100g rozpuštěného másla
500g polohrubé mouky (dávám někdy na půl s celozrnnou či špaldovou a také výborné)
3 PL třtinového cukru
trochu strouhané citronové kůry nebo 1-2 kapky citronového oleje
2 PL vanilkového (dělám si vlastní, třtinový vanilkový)
1-2 čl sušeného droždí nebo 1/4 kostky (asi 12g)
Něco navíc
namočené rozinky
nesířené meruńky na kostičky
kandovaná kůra citrusů
mandle na posypání nebo i do těsta
POSTUP
- Do mléka rozdrobíme droždí a zasypeme cukrem, necháme chvíli nabobtnat
- do mouky vlijeme kvásek, přidáme ostatní suroviny a necháme vyhníst v robotu nebo ho vypracujeme sami.
- těsto necháme v teple vykynout
- a teď máme možnost udělat buď několik malých mazanečků nebo jeden velký. Z těsta na pomoučeném vále vytvarujeme bochánek, uděláme do něj kříž a ještě chvilku necháme na plechu kynout, poté pomašlujeme rozšlehaným vejcem nebo mlékem a posypeme mandlovými lupínky
- peečeme v rozehřáté troubě nejdřív asi 20min při 180°C a pak na 130ti asi 20min. Dle vůně a barvy (či po propíchnutí špejlí) zjistíme, že už je mazanec upečený
Pšeničný mazanec s rozinkami
Celozrnný s rozinkami, kandovanou kůrou a mandlemi
A kdo dočetl až sem, může si za odměnu (nebo za trest?) přečíst ještě pár zajímavostí o mazancích. Mám moc zajímavou keltskou kuchařku (někdy o ní napíšu více) a na lunární svátky se snažím dělat i něco podle ní, přecijen jsou už od dob pohanství svátky spojené s rituály, obětováním jídla i jídlem jako takovým. Tato knížka je takovým souhrnem všeho možného - irské, skotské, velšské i bretonské kuchyně, vychází z různých pohádek, tradic, mýtů, legend, popěvků, přísloví i pověr. A tak se snaží dát dohromady ucelený pohled na keltskou kuchyni či na pohanský lunární rok jako takový. O hodnověrnosti si udělejte obrázek sami, já tu knížku mám prostě ráda, nacházím pořád nové a nové zajímavé myšlenky, informace či legendy.
Říká se, že mazanec upečený na Velký pátek nikdy nezplesniví a má kouzelné schopnosti a tak bývalo zvykem alespoň jeden mazanec si nechat, když uschl tak semlít na prášek a podávat nemocným ve sklenici vody, piva či mléka.
U vdovina syna - to je název hostince v Londýně, ke kterému se váže legenda. Kdysi dávno v tom domě žila žena, jejíž syn slíbil vrátit se z moře na velikonoce domů. Nikdy se nevrátil. Ona však upekla mazanec na Velký pátek a odložila jej do košíku. Příští rok, v naději, že se vrátí, tak udělala znovu. A tak to dělala mnoho let, až do té doby, než umřela. A tak se v tom domě od té doby vždy jeden mazanec na Velký pátek upeče a nechá se pověsit nějakým námořníkem. V té hospodě už je prý více jak 200 mazanců, které černají, scvrkávají se, ale neplesniví. Tato tradice je pro místní tak důležitá, že i počas 2.světové války byly mazance odvezeny do bezpečí před Hitlerovou bleskovou válkou.
Původ velikonočních mazanců
Saské bohyni Eostre byly nabízeny kořeněné koláčky zdobené rohovinou ve tvaru kříže, symbolizujícího čtyři čtvrtiny lunárního roku. Zdá se, že tam mohou mít mazance svůj původ. Bohyně Eostre, Bohyně plodnosti, byla s lunárním cyklem logicky spjata. Jejím kněžkám se říkalo Matky lesa a často se jim darem nabízel chléb a mazance. Po Eostre byly také pojmenovány Velikonoce (anglicky Easter).
Žádné komentáře:
Okomentovat